39. Tišnovská padesátka

Dnes ráno by se podle stavu počasí za oknem dalo ocitovat několik klasických filmových výroků, panem Kemrem počínaje ("Chčije a chčije") a těmi roztomilými Japonci z Knoflíkářů konče ("Fucking weather"). Bylo asi tak stejně.

Navzdory mizerné předpovědi počasí i jemu vlastnímu jsme se synkem po ránu nabrali směr nach Tišnov a po chvíli hledání jsme na místě samém dorazili i k místní Sokolovně. Volbu délky trasy jsem nechal na mladýho a vzhledem k dešti jsem se ani moc nezlobil, že zvolil ústupovou variantu, tedy pouhých 11 km (původně měl našlápnuto na 18 km).

Počasí nám zpočátku moc nepřálo, já jsem tentokrát ocenil nové Garmonty s Gore-texem (i když by úplně stačily i bez něj), dokonce jsem se obešel bez puchýřů. Když jsme opouštěli Tišnov, přestalo pršet. I zaradovali jsme se, že bude nakonec docela fajn, tedy nebude horko a nebude pršet. Krátce před první kontrolou se ale déšť vrátil a provázel nás vlastně až do cíle. Cestou jsme měli pouze dva problémy, dvakrát jsme zabloudili. poprvé jsme zelenou značku považovali za modrou a tak jsme fakultativně vylezli na Květnici, místo toho, abychom ji obešli po rovině. Druhý kufr jsme našli přímo v Tišnově, kde se nám ztratila modrá značka. Nakonec jsme ji po čuchu našli a ani jsme si moc nezkrátili cestu. Spíš naopak.

V cíli vládla pohoda velmi podobná té, kterou jsme zažili v Břeclavi (a nesrovnatelná s nervózní atmosférou na Kudrnovi). Na jediné kontrole nám byl nabídnut chléb se sádlem, cibulí, solí a čaj. Já si sice nevzal, protože jsem neměl hlad a současně jsem spaloval vlastní tuky, ale mladýmu chutnalo.

Díky za vydařenou akci, příště bychom si rádi dovolili opět přijet, tentokrát na jubilejní, již čtyřicátý ročník.

V textu je záznam trasy z GPS (včetně nedobrovolného výletu na Květnici, místo po modré kolem kopce) a výškový profil pro naši upravenou variantu T11. Ostatní se obešli bez vložky, tedy horské vložky :(

PS: dnes jsem otestoval Camel Bag uchycený v mém Deuter batohu a musím říct, že to vážně není špatný vynález.