iz mé foto z návštěvy u Papa-Ratziho), tak i hodinářský fanda musí navštívit Prahu, protože alespoň pokud jde o Česko, je tu největší koncentrace hodinářství s nejširší nabídkou. Tedy pokud zrovna nezuří krize. A že zuří...Protože jsem se zrovna příhodně vyskytnul v Praze a protože jsem zrovna chtěl utratit nějaký groš za hodinky a protože jsem měl čas nebyl jsem líný, právě proto jsem se vypravil na procházku po pražských hodinářstvích a začal jsem kde jinde, než pod vocasem - v prodejně Details na Václaváku, vedle kobylky. Po vstupu do prodejny jsem zaregistroval pouze vychechtanou prodavačku (fakt nevím, co ji tak pobavilo), po kteréžto jsem chtěl informaci o Omegách Aqua Terra. Nemají je, což jsem považoval - zcela bláhově - za možný lapsus jediné prodejny. Zato zde měli Railmastery v Co-Axialu, což sice není špatné, ale pro moji peněženku ani dobré. Jdeme dál.
Další zastávka byla v jakési pasáži dole na Můstku, tuším, že tu někde v těchto místech býval bufet Koruna (za starých časů, které nás možná zase čekají). Tady si prodavačka před mým příchodem dloubala jebáky, čehož po mém vstupu do prodejny naštěstí nechala. Opět jsem v prodejně Details a protože se prodavačka na rozdíl od kolegyně z horního konce nechechtala, cvičně jsem ji trochu rozhodil sandál dotazem, zda-li prodávají hodinky. Rozchechtaná prodavačka (pokud jste četli knihu Jerome K. Jerome "Tři muži na toulkách", možná si pamatujete tu historku z obchodu z botama, tam se ale prodavač nesmál) mi Omegy nenabídla (vedou zde akorát fashion šmejdy), ale kupodivu mě neodeslala na horní konec, ale ke konkurenci - Dušákovi. Takže jdeme k Dušákovi.
U Dušáka jsem doposud nikdy nebyl, pouze jsem o něm četl. Prodejna mi připomínala brněnského Hanáka (co do vybavení, nikoliv co do přístupu, ten je spíš vstřícný jako v brněnské Oriose), jen s lepšími kousky. Pan prodavač se mi věnoval velmi vstřícně a ochotně (jen upřesním, že jsem na sobě měl M65 a rifle), obtelefonoval i druhou prodejnu, aby mi sdělil, že moje vybrané Aqua Terra nemají. Pokusil se mi nabídnout i Tag Heuer Carrera v automatu (jsou levnější než Omega na baterku), které jsou sice krásné, ale mají vodotěsnost pouze 50 m (čili sprchotěsnost). Trošku mě rozkolísal, ale zatím jsem odešel nerozhodnut.
Pak jsem trochu pobloudil.
Někde na Národní třídě jsem se pomocí Google Maps zorientoval a vyrazil nach Pařížská, kde jsem tušil nějakou dobrou prodejnu. Než jsem tam došel, narazil jsem kousek od Staromáku na další prodejnu s hodinkami, kde měli i Oris (za výlohou měli limitku Oris Grand Prix '70) včetně některých hodně drahých kousků. Uvnitř jsem poté, co jsem pozdravil česky pochopil, že jsou zařízeni jen na turisty. Tak jsem vypadl, moje groše si obchodník musí zasloužit.
Kolem židovského hřbitova se mi nějak podařilo vklouznou do Pařížské. Kolem krámku s nějakýma strašlivě drahýma kuframa (Louis Vuitton, kdo by to znal) jsem došel ke Carolinu. I tady jsem čul, že by nějaké hodinky mohli mít a taky měli. Sice ne Aqua Terra, ale zato Railmastery XXL o průměru 49 mm. Díky za ně, alespoň jsem na vlastní oči viděl, že tenhle budík na ruku nechci. Než jsem si to v mozečku přebral, díky mé vizáži podtržené M65 mě z obchodu vyrazili do deště. Alespon jsem si za výlohou prohlédnul Panerai - ve skutečnosti sice nejsou tak ohavné, jako na fotkách, ale i tak se mi moc nelíbí. (Třeba bych měl napsat "zatím nelíbí".) Protože jsem se poněkud potratil, pokračoval jsem mátožně Pařížskou štráse kolem Hublotu (taky je naživo lepší, než na fotkách) a pak nějak divně zpátky na Příkopy a na metro.
V Praze se mi nejvíc líbilo u Dušáka, určitě se sem vrátím. Ostatní magacíny mě spíše odradily jak sortimentem, tak i chováním personálu. (Možná si příště vezmu oblek.)
Další den to mělo pokračování. Na chronomagu už nějaký čas visely Fortis B-42 "k vidění v Praze". Odpoledne jsem tedy aplikoval svoje oblíbené kostky Urim a Tumim a položil to takto. Pokud se mi prodávající s Fortiskami ozve do čtyř odpoledne, minimálně se na ně půjdu podívat a když nic jiného, tak nestihnu Dušáka a Tagy. Když se neozve, zajdu pro Tagy.
V 16:00 zazvonil zvonec a bylo rozhodnuto.
Fotografie Bee-Forty-Two je vypůjčena z chronomagu.
