Malé odbočení pod čarou na téma ETA/Valjoux

Hodinářský gigant Swatch Group, který je výrobcem v současnosti nejpoužívanějších (a nejkopírovanějších) strojků ETA/Valjoux se v minulosti rozhodl, že omezí dodávky těchto strojků firmám mimo skupinu. Z hlediska konkurenčního boje se jedná o rozhodnutí logické, z hlediska švýcarského antimopolního úřadu již méně. I když se toto omezení mělo dotýkat jen tzv. Ebauché strojků (česky "polotovarů"), Swatch Group nesmí toto omezení dodávek aplikovat ihned, ale během cca pěti let bude postupně snižovat dodávky tak, aby se ostatní firmy mohly na toto opatření připravit.
Možná si řeknete, co mají společného tyto strojky s produkcí konkurenčních firem. Inu mají. Zjednodušeně řečeno je Ebauché strojek polotovar, který si firma dozdobí, opatří např. vlastním rotorem, a vyryje na něj svůj název. Toto činí nejen firmy v rámci Swatch Group (např. Omega Co-Axial je "pouze" upravená ETA), ale i hodinářské firmy velmi slovutné a mimo Swatch stojící - Breitling, Tag Heuer apod. Pochopitelně se to Nicolas Hayekovi nelíbilo, bodejď. Je to stejné, jako kdyby si např. Renault kupoval motory od VolksWagenu, dal na ně svoji značku a tvrdil, že vyvinul nejlepší motor na světě (toto přirovnání není přitažené za vlasy, v hodinářské branži to bohužel takto chodí).
Do budoucna budou mít hodinářské firmy tři možnosti, co dál:

1. buďto se s tím smíří, na strojcích bude vygravírované ETA a už je nebudou moci označovat svými značkami
2. nebo se s tím nesmíří a koupí si strojky jinde
3. no a v nejlepším případě si vyvinou strojky vlastní

AD 1: toto řešení bude vyhovovat asi jen malým a nezávislým producentům v segmentu levných hodinek do 1000€. Již nyní s tím nemají problém značky jako Archimede, Precista, Steinhart a další.
AD 2: možnost koupit strojek jinde existuje, její jméno je Sellita. Např. Oris u některých modelů nahradil ETA 2824 strojkem Sellita SW200, který má přibližně stejné parametry (27 kamenů oproti 26 u ETA). Zajímavé je, že Oris tento strojek obratem označil jako Oris Caliber 733 a instaloval tam svůj červený rotor.
AD 3: na toto řešení čekají snad všichni chronomagoři světa. Svoje řešení in-house kalibru už ohlásil např. Breitling a snad se něco chystá i u Tag Heuer.

Jak je na tom tradiční český výrobce Prim z Nového Města nad Metují? Po pravdě řečeno nijak slavně. Do svých už tak předražených modelů dává standardní strojky ETA (viz bod AD1), které ovšem označuje jako svoje kalibry (viz bod AD2) a současně ohlásil, že na trh hodlá uvést vlastní kalibr (viz bod AD3). K tomuto prohlášení ale panuje všeobecná skepse.

Mít v portfoliu vlatní in-house kalibr znamená výrazný posun značky od spotřební kvality k haute horlogerie. Když pominu levné značky s vlastními kalibry (typicky Seiko, Orient, Seagull či Citizen, kteří chrlí mnoho milionů hodinek ročně), či poněkud exotické ruské značky Poljot, Vostok, Šturmanskie atd. (ve skutečnosti se jedná např. o staré švýcarské kalibry, které se vyráběly v dobách SSSR licenčně na původních strojích ři německé kalibry, které se vyráběly bez licence na strojích ukořistěných během Druhé světové války), není vlastní kalibr běžný. Je velmi málo zejména malých manufaktur, které by vývoj a výrobu zvládly. Mezi ně patří např. firma Nomos z příhraničního Glashütte. I na tomto příkladu je zřetelně vidět, jak Primu ujel vlak, protože ještě v devadesátých letech patřil k nemnoha firmám světa, které výrobu vlastních strojků zvládly.