Dnes padlo rozhodnutí, že na zvládnutí povodňových oprav budou ze skladů Správy silnic použity uložené Bailey Bridges, tedy bejlíky. Pro mě, jako známého milovníka těchto mostů je to informace nesmírně radostná, pro řadu řidičů bude zajisté nesmírně frustrující.Pro pobavení si dovolím opublikovat pár faktů o tomto velmi zajímavém mostu.
Konstrukci mostu navrhnul na počátku čtyřicátých let Donald Bailey, úředník britského Ministerstva války pod vedením A.M. Hamiltona. Řešení tohoto mostu bylo patentováno, přijato do výzbroje a v roce 1943 byl tento most poprvé použit spojenci v Itálii. Bailey Bridge byl v průběhu války použit na všech frontách a nelze vyloučit jeho použití i v zemích bývalého SSSR, kam se mohl dostat v rámci spojenecké pomoci.Po druhé světové válce se Bailey Bridge rozšířil nejen na ostatní území Britského společenství národů (např. Indie), ale díky UNRRA se rozšířil v zemích střední a východní Evropy. Tímto způsobem se tyto mosty dostaly i na naše území.
Popis konstrukce Bailey Bridge (převzato z http://www.fronta.cz/ a www.davar.cz/badatelna):
Konstrukce těchto mostů je dobře promyšlená. Základem je svařovaný konstrukční prvek o 
rozměre
ch cca 3150x1550x180 mm a hmotnosti okolo 260 kg. Používá se na vodorovné nosníky a teoreticky zřejmě i svislé konstrukce pilířů. Prvek je svařovaný z ocelových profilů a plechových dílců pevnostní řady "52" (mez pevnosti v tahu 520 MPa, to je zatížení cca 52 kg na 1 mm2 průřezu). Horní a dolní pás tvoří dvojice profilů U 4" x 2" (101,6 x 50,8 mm, zhruba naše U 100) otočených stojinami k sobě. Svislice a šikmé zavětrování jsou z profilu I 3" x 1,5" (76,2 x 38,1 mm, zhruba naše I 80), výztuhy na spojích jsou z plechu tloušťky 1/4" (6,35 mm). Tyto prvky se spojují čepy o průměru 48 mm (to kupodivu neodpovídá žádné palcové míře) narážených buď do zesílených konců horních a dolních pásů pro vodorovné napojení, nebo do příčných výztuh mezi pásy pro vertikální napojení těchto prvků.
Prvky lze montovat a spojovat jak na délku, tak pro zvýšení únosnosti buď nad sebe nebo i vedle sebe. Rozteč mezi hlavními nosníky mostu daná konstrukcí příčníků je cca 3,70 m. Kostra mostovky (vozovky) je tvořena příčníky I 10" (254 mm, cca I 260) položenými na hlavní pásy a podélníky I 3". Kostra mostovky může být namontována jak na horní (výjimečně), tak i na spodní pás. V případě montáže několikapatrového nosníku, pak tedy může být i mezilehlá. Samotná mostovka pak může být např. dřevěná, či z ocelového plechu, trubek, klád a podobně. 
Příhradový nosník má tvar dvou spojených písmen K. Na koncích jsou zakončení typu samec/samice umožňující snadné spojení příhrad pomocí ocelových čepů. Mostovka pak nabízí komunikaci o šířce cca 3,5 m. Příčné nosníky uchycené ke spodní části příhrad přesahují mostní konstrukci a slouží k montáži chodníků vedle vozovky. Příhradové nosníky je možné umisťovat vedle sebe i nad sebou (většinou max. 3), vznikají pak mostní konstrukce označované kódy X/Y, kde X je počet příhrad v podélném směru a Y je počet příhrad nad sebou. V našich končinách je nejběžnější konfigurace 2/1. Nosnost mostu se zdvojením či ztrojením příhrad 
výrazně zvyšuje, například 45 m dlouhý most v konfiguraci 3/3 unesl tank Churchill i s přepravníkem, tedy celkem 70 tun! Mostovku nesou příčné nosníky, na nichž spočívá vozovka z prken nebo ocelová (ta zejména u vojenských aplikací, kdy dřevo příliš trpělo přejezdy tanků).
Stavebnici doplňují další prvky pro krajní pole, svislé výztuhy, svorky, ložiska a patřičné nástroje a montážní přípravky (viz. obrázek).
Mosty se montují zpravidla na břehu a vysouvají v ose na protější břeh. Montáž mostu provádí ženijní četa, vybavená nákladním automobilem tak, že postupně sestavuje jednotlivé segmenty na zemi a za pomoci nákladního automobilu jej postupně "tlačí" k protějšímu břehu. Při tomto způsobu montáže je na zemi vždy vyšší počet segmentů než ve vzduchu, aby nedošlo k převážení. Lze je však samozřejmě montovat i letmo a nosníky se dají využít i pro opravy či zesílení stávajících mostních konstrukcí.
