Praskl mi zub. Zlomil se. Problém je v tom, že je to stolička, což je slovy intelektuálů na hovno. Protože se mi to stalo v neděli, vyrazil jsem na zubní pohotovost s tím, že mi bude pomoženo. Nebylo. Doktor se mi letmo podíval do mordy a odeslal mě k mému zubaři s tím, že to spraví amalgámek. Do papíru ovšem ten dacan napsal "bezvýchodná diagnóza". Za devadesát korun docela málo, že?
Asi po čtyřech týdnech od této události jsem se včera s torzem zubu dostavil ke svému zubaři (ukecal jsem sestru, protože termín mám až za dva týdny - tímto bych chtěl poděkovat VZP za limity, opravdu je prima, když na ošetření čekáte v průměru 4-6 týdnů, protože zubař zadarmo nepracuje). Asi jsem u pana doktora nevzbudil velké sympatie, protože jsem jeho kolegu v bílém plášti označil za idiota, jehož práci bych mohl dělat i já, protože na takovou flákárnu, při které akorát inkasuje devět pětek, nepotřebuji diplom. Bílé pláště drží při sobě (dneska ty, příště já), takže si neodpustil řadu komentářů ke stavu mé mordy.
Dobrou zprávou je, že ačkoliv mě čeká stomatochirurgická orgie, tak podle rentgenového snímku má ona stolička kořeny krátké a rovné.
TAJEMSTVÍ VÍTĚZNÉHO ŽIVOTA
před 6 lety