Nástroj pro chlapa s gulama
Celá řada Casio G-Shock je proslulá svojí odolností, některé modely pak i jistou mírou nezničitelnosti. To platí nejen pro digitální hodinky, jež jsou synonymem řady G-Shock), ale také pro ana-digi modely, tedy hodinky s displejem (či více) a ručičkami. Subjektivně jsou ručičkové modely více náchylné na vibrace a otřesy, přece jen v sobě obsahují kolečka, převody a motory. Casio dnes do svých hodinek integruje až 5 motorů, GW-2500 jsou třímotorové.
Zvenčí působí hodinky velmi bytelně, k čemuž dozajista přispívá i kovový tah a nekompromisní černá barva. Jsou to moje v životě první černé hodinky, tak si to užívám. Na rozdíl od all-black modelů mají bílé ručky a výrazné indexy, což přispívá k vynikajícímu odečtu času.
Pouzdro a tah
Pouzdro hodinek není z jednoho kusu materiálu, jako tomu bývá u klasických mechanických či quartzových hodinek, ale je složeno z několika dílů. Horní díl - říkejme mu dejme tomu luneta, i když to luneta v pavém slova smyslu není - tedy luneta je lakovaná a pravděpodobně kovová. Lak je lesklý a připomíná brynýr. Po vnitřním obvodu jsou na lunetě nápisy Multiband 6 (dvanáctka), Reverse (pravé horní tlačítko), Forward (pravé dolní tlačítko), Tough Solar (šestka), Select (levé dolní tlačítko) a Receiving (levé horní tlačítko). Po vnějším obvodu lunety jsou nápisy Light(pravé horní tlačítko), Search (pravé dolní tlačítko), Mode (levé dolní tlačítko) a Adjust (levé horní tlačítko). Nápisy jsou gravírované a vyplněné bílou barvou. Všechny popisy jsou naprosto přesné a precizní. Luneta působí dojmem solidnosti a pevnosti.
Luneta je zasazena do plastového pouzdra, které ji po obvodu přesahuje cca o 0,3 mm a na dvanáctce, trojce, šestce a devítce přesahuje až asi 1,5 mm pod hranu lunety a opticky ji kryje. Není to jen designový výstřelek (i když zdařilý), ale pokud by hodinky padly na tvrdé, je zde jistá šance, že by plast částečně absorboval náraz a nedošlo by k poškození
Po obvodu jsou čtyři nerezová (?) tlačítka, která se na rozdíl od digitálních G-Shocků ovládají opravdu velmi příjemně, vybrání kolem nich jistí polohu prstu a není třeba vyvinou extrémní tlak, aby tlačítko reagovalo. Velikou pochvalu Casio sklidí za tlačítko Adjust, které není konečně utopené, ale je stejně "vysunuté" jako ostatní a stejně snadno ovladatelné. (Problém tlačítka Adjust je v tom, že je ho třeba nejen při prvotním nastavení hodinek - tam by se dala horší manipulace pochovit, ale prakticky neustále - pro nulování stopek, nastavování minutky atd.)
Pod trojkou a devítkou jsou přiznané dva šroubky. Díky nim není pahýl mezi tlačítky pouze designový, ale alespoň budí dojem toho, že je tam opravdu potřeba. (Potřeba je, neboť vytváří oporu pro mačkající prst.)
Na pouzdro navazuje kovový tah, fixovaný (opět) šrouby, tentokrát ale nikoliv philips, ale obyčejnými se šlicem. Za posledních třicet let jsem měl na různých hodinkách různé tahy, ale takový jsem ještě neměl. Tah je kovový, a Casio udává nerezový. Jednotlivé články nejsou plechové, ale jsou z masivního materiálu. Články jsou navzájen propojeny malými stěžejkami, což velmi usnadňuje zkracování, netřeba násilí, stačí vystěžejkovávač. (Kdybych jen věděl, kde ho mám...) Sestavený tah je velmi skládací, bez jakékoliv houževnatosti jiných tahů. Jednotlivé články mohou vůči sobě zaujmout úhel více než 90°, což v jiných případech bývá spíše důvod k výměně. Články jsou opět lakované, tentokrát se lesklý lak na ploškách ve středu článku střídá s matným v okrajových a snížených partiích. Nic to nestojí a výsledný dojem je zase o kousek lepší. Plošky jsou absolutně hladké, všechny hrany jsou zaoblené a natahají chlupy. Jestli opravdu o něco hodně nestojím je, abych vypadal jako depilovaný metrosexuál.
Vynikající dojem z tahu trochu kazí plechová spona s pojistkou a bez neoprenové extenze.
Závěrem se jen zmíním o dýnku. Opět je přišroubované čtyřmi šroubky, škoda, že Casio tak málo používá klasická šroubovací dýnka. Vodotěsnost pouzdra je udávána hodnotou 20 bar (200 m) a pravděpodobně - jak je u Casia zvykem - je to reálná hloubka, kam až se může tělo utonulého plavce zanořit bez poškození hodinek (což zajisté ocení pozůstalí).
Zde si dovolím malou odbočku: Casio u svých outdoorovýchmodelů vždy garantuje vodotěsnost minimálně 100 m (Protrek, Baby-G). Když to srovnám s obdobnými modely konkurence (digitálky např. Suunto) či výrazně dražšími Tissot T-touch (a jejich klonem Hamilton Multi Touch) s vodotěsností 30 m (sprchování, max. povrchové plavání), jedná se o opravdový, robusní a téměř nezničitelný model pro chlapy, co se práce neštítí a nežijí jen v pohodlné lenošce.
Nejdůležitější je to, co je uvnitř
Sebelepší pouzdro se sebekrásnějším tahem jsou k ničemu, když je strojek v hodinkách špatný. O tom, že Casio umí tento typ hodinek svědčí fakt, že se jich každoročně prodá několik milionů. (K čemuž napomáhá velmi příznivá cenová politika v USA a eBay pro chudáky z ČR).
V úvodu jsem již napsal, že se v tomto případě jedná o třímotorový model, u nějž navíc Casio uvádí odolnost vůči magnetismu. Bohužel již neuvádí sílu tohoto pole.
Do černého ciferníku jsou zasazeny dva rovnoběžné inverzní displeje. Převelmi oceňuji, že se designéři nedali zlákat k nějakým kreacím a vše je dobře navazující, symetrické a budící dojem solidnosti a dokonalosti.
Shora dolů
Horní displej je rozdělen na dvě části. V levé části se na dot-matrix displeji zobrazuje v závislosti na režimu hodinek den v týdnu (standardní čas), časová zóna (druhý čas a světový čas) a zkratka zvolené funkce (stopky, timer, příjem časového signálu). V pravé části jsou čtyři kontrolky zapnutých funkcí (snooze, budík, hodinové pípnutí a automatické osvětlení). V případě aktivace kterékoliv z těchto funkcí se u popisku zobrazí malý trojúhelníček. Pod těmito čtyřmi kontrolkami se ještě zobrazuje (zcela vpravo) PM v případě, že je v nastavené zóně světového času odpoledne. Přímo pod tímto displejem je subciferník světového času (o něm dále).
Mezi oběma displeji se nachází dva subciferníky a ručičky. Levý subciferník zobrazuje v režimu nastavování zvolenou funkci (čas 1, čas 2, světový čas, stopky, minutka, budík, stav akumulátoru a funkce šetření energie). Pokud není žádná z těchto funkcí aktivována, ukazuje ručička pouze stav akumulátoru.
Uprostřed jsou minutová a hodinová ručička. Pohyb minutové ručičky není plynulý, ale skokový - každých deset vteřin se ručička nepatrně posune.
Pravý subciferník zobrazuje hodinovou ručičku pro světový čas. Indikace, je-li v této zóně dopoledne či odpoledne je pomocí značky PM na displeji nad ním.
Zvláštní funkcí, kterou hodinky disponují, je kalibrace ručiček. V návodu je uvedeno, že pokud by hodinky byly vystaveny silnému magnetickému poli, může dojít k jejich vychýlení. Po spuštění kalibrace se nejprve ručičky na obou subcifernících nastaví na dvanáctku a v dalším kromu i minutová a hodinová ručička. Nastavení středové polohy se provede tlačítky.
Pod analogovou částí hodinek se opět nachází displej, tentokrát v celé ploše plnohodnotný (bohužel již ne matricový). Opět je rozdělen na dvě části a abych to nezdržoval, tak v té pravé jsou zobrazovány vteřiny. V režimu nastavení některých funkcí se zde ještě zobrazuji "on" pro zapnuto, nebo "--" pro vypnuto.
Levá část displeje je zajímavější. V základním nastavení hodinek je zde zobrazeno DST (je-li funkce letního času zapnuta) a datum (měsíc, den). Zajímavější je další režim, aktivovaný pravým tlačítkem. V tu chvíli se místo dne na horním displeji zobrazí zvolené časové pásmo a na dolním displeji se zobrazí čas. V tuto chvíli hodinky zobrazují tři různé časy! O tom, že toho hodinky umí opravdu mnoho, jsem nepochyboval. Přesto mě některé funkce překvapily a tato patří rozhodně mezi ně. Rozhodně možnost sledovat v jednom okamžiku tři různé časy není vlastnost zcela běžná. Těch, co to ocení, asi není mnoho, ale rozhodně mezi ně patřím. Když máte komunikovat s obchodními partnery, z nichž jeden sedí v Soulu a druhý v Buenos Aires, určitě je dobré vědět, jestli třeba nemají noc. I když ten v Soulu snad nikdy nespí...
Další zobrazení je již klasika: stopky, minutka i budík, vždy ve spolupráci s horním displejem a ručičkou levého subciferníku.
Pod heslem budík se skrývají celkem čtyři různé budíky, nastavení odloženého buzení (snooze) a hodinová signalizace. Přepínání mezi jednotlivými režimy se provádí tlačítkem Search (pravé spodní), zapnutí dané funkce se provede krátkým stiskem tlačítka Adjust. Zde musím ocenit, že tlačítko Adjust není tak hloupě zasunuté, jako např. u GW-5600. Při nastavování jednotlivých funkcí ukazuje ručička levého subciferníku stále na ALM, jednotlivé funkce se zobrazují na horním displeji. Delším stiskem tlačítka Adjust se aktivuje vlastní nastavení času buzení. Budík nelze nastavit na konkrétní datum, jako např. u výše zmíněného modelu G-Shock GW-5600, takže asi nehrozí masivní rozšíření u IRA, ETA apod.
Čitelnost displejů je problematická ze dvou důvodů. Jednak jsou inverzní, což čitelnosti nepřidá (ale je to zajímavý designový prvek), zejména za snížené viditelnosti. No a v naprosté tmě jsou displeje zcela nepoužitelné (zejména ten horní), protože osvětlení, to osvětlení... Osvětlení je kapitola sama pro sebe.
Budiž světlo!
V současnosti existuje mnoho cest, jak hodinky osvětlit. Když pominu louče, karbidky či žárovky jsou to zejména najrůznější luminiscenční nátěry na ručičky, tritium a podsvícení displejů. Už skoro dvacet let se používají systémy Illuminator (Casio) či Indiglo (Timex), které podsvítí celý displej a dokonce se používá i u ručičkových modelů (Timex Expedition s celoplošně podsvíceným ciferníkem Indiglo).
V tomto případě stálo Casio před neřešitelným problémem (i když...) Celá plocha ciferníku je vlastně solární článek, navíc jsou na něm naneseny indexy a podsvětlit ho není technicky možné. Proč nejsou systémem Illuminator podsvětleny displeje, to netuším a je to vlastnost, za kterou nejsem výrobci zrovna vděčný. Na webu již proběhly snímky podsvícení hodinek. Výrobce podsvícení pojal značně svojsky a umístil pod šestku hranatou žlutou LED diodu. Reakce na toto podsvícení jsem zaznamenal spíše rozpačité (rozhodně světlo diody neosvítí displeje, ten spodní se ještě dá rozluštit, ale horní v žádném případě). Můj pocit je zcela opačný. To podsvětlení je úchvatné, asi jako vůně napalmu po ránu a jak jsme říkali kdysi na vojně: kdo to nezažil, ten tomu neuvěří. Díky tomu, že je ciferník plastický, je toto nasvícení mysteriózní, strašidelné a jako z jiného světa. V tomto bodu jsem spokojen, je to něco, co každý nemá.
Hodinky si bohužel drží nešvar všech G-Shocků, a to je, že podsvícení je krátké (což o to) a hlavně při něm prakticky nelze nastavit žádnou funkci (např. budík). Možná by to šlo po intenzivním tréningu poslepu, ale do takového stupně mistrovství a zasvěcení jsme zatím neproniknul.
Zajímavou funkcí je tzv. Auto Light, kdy se hodinky rozsvítí při otočení o cca 40° k obličeji. Ačkoliv je tato funkce integrována i do klasických digitálních G-Shocků, tak zde funguje podle mého názoru daleko přesněji, tzn. není třeba tolik mávat rukou. Funguje to natolik dobře, že jsem při chůzi blikal jako vánoční stromeček (takže jsem funkci ruče vypnul).
Závěr
Casio GW-2500BD jsou hodinky, které si zaslouží příměr nástroj a dobře se vyjímají na ruce každého muže. Nevynikají snad nějakou designovou vytříbeností či brilantností, ale jsou přesně takové, jaké mají být - robusní, dobře čitelné a odolné, tedy přesně takové, které si zaslouží být každodenním průvodcem nejen v džungli velkoměsta, ale hlavně při práci či sportu. Na rozdíl od mechanických hodinek je nemusíte z ruky snímat ani při práci se sekerou, mačetou, polní lopatou či motorovou pilou. Nějaké nedostatky se sice najdou (podsvícení displejů či podsvícení obecně, plechová spona bez extenze), podle mého názoru ale pozitiva převládají a za cenu, za kterou jsou dostupné na eBay (do 250 USD) jsou velmi dobrou volbou. Čas ukáže, jak je lak odolný a jestli se na pouzdru neobjeví nějaké šrámy.