neděle 9. srpna 2009

Jak jsem utopil mobil

Tento příspěvek asi nejvíc potěší šumperskýho Lojzu. Tak Lojzo, teď přišla tvá chvíle, bav se...! Na každoroční hrátky v moři mě doprovází vodotěsné plastové pouzdro, ve kterém mám pár ojro na zmrzlinu, kapesníky (aby nic nerachtalo), mobil (pro všechny případy, i jako foťák) a klíč od letního bytu. Pouzdro se mnou bylo pod vodou mnohokrát a vždy bylo vše v pořádku. Až letos se stalo něco, co moji důvěru v plastickou hmotu opět silně narušilo. V průběhu koupání jsem musel pouzdro otevřít - pro rejpaly dodám, že na břehu a suchýma rukama - a v tom byla možná ona zakopaná fena. Doma jsem totiž zjistil, že obsah pouzdra je kompletně rozmočený (ojra jsou naštěstí plastová), což nejvíce odnesl můj telefon. Ono to mělo i své výhody, člověk ho nemusel mít zapnutý, ale rozhodně to naštve. Takže jsem byl až do konce dovolené bez founu a dnes jsem si koupil nový. Opět Sony Ericsson. Opět jsem neměl odvahu koupit nic jiného.