Dnes je poslední neděle v srpnu a to znamená, že naše děti vystupují na Mezinárodním folklórním festivalu. Už slyším ty obdivné nádechy - óch, to je náááádherné apod., ty hned zchladím. Festival sice je (alespoň podle billboardu) mezinárodní, ale dvě dětská vystoupení v odpoledním bloku během týdne nejsou nic víc, než sponzorské akademie. Těmi sponzory jsou rodiče a prarodiče vystupujících, v případě souboru Líšňáček či Bystrouška (správně by se měl jmenovat Bystróška, ale proč to po nich chtít) mám podezření, že si účast platí.
Téměř slavnostně naladěn a nic netuše jsem pár minut před prvním vystoupením (které jsem měl nakázáno vidět) dorazil před brněnskou Novou radnici. Zde už stála fronta čítající kolem třiceti lidí (další už byli dávno vevnitř, trochu jsem se zdržel). V normálně fungující společnosti by odbavení třiceti lidí zabralo méně než pět minut. Ne tak tady. Po deseti minutách přešlapování to nějaký mistr světa (soudím dle oblečení "tímvíťpluhůtímvíťaďiďať" a metrupětašedesáti tělesné výšky) nezvládl a rozhodl se předběhnout celou frontu. Uvnitř stál pořadatel a tak jsem očekával, že ho chytí za flígr a vyhodí zpět na konec fronty. To jsem se ale přepočítal. Místo nápravy ho poslal před celou poslal, aby si koupil lístek, "protože už to začíná".
Přiznám se, že v tuto chvíli do mně vstoupil duch D-Fense a protože to (ten duch) nedokázal pochopit, tak se ozval. Když si mě pořadatel všimnul (byl jsem o "kousek" větší než on a vypadal jsem asi hodně nasraně), zahnul kramle. Fajn.
Když jsem se po několika dalších úmorných minutách dostal na řadu (a vystoupení, které jsem měl navštívit právě končilo), pochopil jsem, proč to nefunguje.
Za stolkem s lístky seděly tři děvčata (Michal tomuto typu podle obřích slunečních brýlí říká "můry"), dezorientované jako lesní včely v tunelu. Normálně bych předpokládal, ž vidí-li frontu (za mnou bylo dalších možná padesát lidí), pohnou těmi dorosteneckými zadky a budou se snažit to odbavit pokud možno ce nejrychleji. Můj předpoklad byl mylný.
Přede mnou nějakou stařenku (mimochodem - ta stařenka mě taky předběhla, ale zachoval jsem se jako gentleman) začaly zdržovat, že prý nemají drobné (měly jich plnou kasu, viděl jsem to), že by jim to strašně pomohlo, až jsem to nevydržel, a požádal jsem o jeden lístek za šedesát (jako rodič mám nárok na lístek za třicet korun, ale to bych tam ztrávil další hodinu). Narazil jsem.
Jedna ze zevlujících a strašně důležitých děvčátek (odhadem neměla víc než patnáct let) začala držkovat, že si mám počkat, že tam nejsem jenom já.
Ruply mi saze a začal jsem těm voluntérkám tykat. Vysvětlil jsem jim, že už tam stojím patnáct minut, že mě vůbec nezajímají jejich výmluvy, protože jsem prošvihnul to, co jsem chtěl vidět a že si musí mrsknout, protože venku je fronta, která na jejich lenost není zvědavá. K tomu jsem dodal, že ten bych se rád pobavil s pořadatelem, který pouští předbíhající dovnitř, protože bych to rád vysvětlil.
Mám pocit, že se jim moje vystupování nelíbilo.
Mám pocit, že kdyby jim to vysvětloval seržant Hartmann, byly by ještě více nespokojeny.
A v tu chvíli se objevil na scéně opět můj milovaný pořadatel.
Pochopitelně jsem mu pěkně od plic řekl, co si o něm myslím. Odpověděl, že tam nebyl, protože právě přišel. Pěkný hajzl. To, že udělá svinstvo, to bych mu odpustil. Ale že mi lže do obličeje a že to všichni kolem ví, to mu opravdu odpustit nehodlám. Navíc vím, že kdo lže, ten krade...
Nakonec jsem se ještě pohádal s prezidentem festivalu, který mi řekl, že když se mi to nelíbí, mám jim příští rok pomoct.
Nepomůžu.
Za rok už mě tam nikdo neuvidí.
Post scriptum: podle mého názoru by v krizové době měl nejen stát, ale i město šetřit a zvažovat akce, do kterých bude investovat miliony. V Brně během roku probíhá neskutečné množství nejrůznějších akcí, z nichž je minimálně několik opravdu velmi zbytných (Ignis Brunensis, výstava Sochy v ulicích). Jsem konzervativní člověk a respektuji principy občanské společnosti. Pokud chce nějaká zájmová skupina uspořádat festival či výstavu, ať jí není bráněno. Zároveň ale protestuji proti tomu, aby pro tyto účely bylo čerpáno z veřejných rozpočtů.
TAJEMSTVÍ VÍTĚZNÉHO ŽIVOTA
před 6 lety