Tento článek vznikl pro blog opevneni.blogspot.cz
Dnes bychom se s Vámi rádi podělili o tajemství, které jsme odhalili při průzkumu areálu bývalé německé muniční továrny v Poštorné u Břeclavi. Ne, nemáme na mysli munici, zakopané esesáky nebo štěchovický poklad - tyhle pohádky necháme milovníkům bujné fantasie (nebo fantasmagorie?).
Muniční továrna v Poštorné, známá také pod názvev "MUNA" je dodnes opředena řadou tajemství. Důvod je prozaický - až do konce osmdesátých let ležel tento prostor bezprostředně na hranici s Rakouskem a vstup do tohoto hraničního pásma byl striktně omezen. Dnes je situace diametrálně odlišná. Celý areál - což je poněkud eufemistické označení lesa - je volně přístupný a zejména místní sem rádi vyrážejí sbírat lesní plody. Z původní továrny se na první pohled dochovaly pouze kvalitní betonové silnice ("hitlerky") a ojedinělé zbytky po kanalizaci nebo základech budov. Jak ale továrna vypadala ve skutečnosti?O tom, že je skutečnost velmi n
eznámá svědčí svědectví místního obyvatele, který označil celý prostor Bořího lesa za areál Muny s tím, že "nikdo neví, co zde vlastně ještě je" a učinil rozmáchlé gesto rukou směrem k západu...Abychom toto a podobná svědectví uvedli na pravou míru, poctivě jsme areál prochodili, vyfotografovali, ale také zaznamenali všechny zajímavé body a komunikace s pomocí GPS. Výsledek, navíc posléze potvrzený leteckými snímky oblasti z roku 1952 (sovětské vojenské letecké snímkování) je více reálný.Na výše uvedeném odkazu je zobrazen celý areál Muny v "maximální" variantě. Skutečná Muna se nacházela pouze na pětině tohoto území. Klíčem k pochopení a odhalení továrny bylo zmapování jednotlivých komunikací. Výsledkem bylo zjištění, že všechny betonové silnice se nachází pouze v malé části celého území, a jsou navíc poměrně úzké (na jedno nákladní auto), rozšiřující se pouze u skladových budov. Druhým zjištěním bylo, že podél všech silnic vedla železnice (místní vlečka), navíc celý areál je "obkroužen" další tratí, kterou jsme sami pro sebe pojmenovali jako páteřní.
Na mapce, vytvořené pomocí GPS jsou barevně rozlišeny železniční tratě (červeně) a silnice (
modře). Železnice je na několika místech nekompletní, nicméně závěr je jednoznačný: železnice začíná i končí v továrně Muny a je v celém úseku vedena jako jednosměrná s odbočkami k jednotlivým skladovým objektům.Legenda k obrázku:Od hlavní železniční trati Břeclav - Valtice odbočuje za železničním přejezdem (silnice Poštorná - Reinthal) vlečka do areálu Muny. V tomto objektu byly pravděpodobně soustředěny výrobní objekty. Provoz na vlečce byl obousměrný. Z objektu továrny vede severozápadním směrem jednosměrná obslužná trať, která obchází celý areál a po několika kilometrech se opět vrací do továrny. Po obvodu trati je na několika místech možnost odbočit k vlečkám kolem betonových silnic, kde se nacházely jednotlivé skladové budovy.
Automobilová doprava od železničního přejezdu pokračovala dále na Reinthal a odbočila buďto do výrobního závodu, nebo za objektem dnešního záchytného tábora ke skladovým objektům. V tomto úsek
u mohly nákladní automobily jezdit obousměrně, za výrobním závodem směrem do skladových prostor už pouze jednosměrně. Automobily objekt opouštěly směrem k silnici Poštorná - Reinthal.
u mohly nákladní automobily jezdit obousměrně, za výrobním závodem směrem do skladových prostor už pouze jednosměrně. Automobily objekt opouštěly směrem k silnici Poštorná - Reinthal.Pracovní a zajatecké tábory vznikaly v Břeclavi již od počátku války. Němci sem umisťovaly zajatce, kteří byli využíváni v lesnictví, k různým stavebním a opevňovacím pracím. První pracovní tábor vznikl v průběhu roku 1939 v blízkosti Poštorenských keramických závodů, kde bylo umístěno asi 120 srbských (a později i na 120 ruských a 180 maďarských) válečných zajatců, kteří se podíleli na stavbě muniční továrny MUNA a pracovali i přímo ve výrobě keramických závodů. Další zajatecký tábor vznikl na Lanžhotské ulici za Břeclaví, kde byli umístěni především vojáci belgické a francouzské armády. V druhé polovině roku 1942 vznikl třetí zajatecký tábor pro přibližně stovku sovětských vojáků a byl umístěn v areálu cukrovaru.
Zdroje: VGHÚř, Břeclav ve stínu hákového kříže - Martin Daneš, internet
