čtvrtek 7. ledna 2010

Věrnost

Nevím jak vy, ale já moc nemám rád, když na mě na ulici troubí kolona svatebních aut. Je to samé troubení a povykování, rámus a hlomození. Vždycky si u toho říkám, jestli budou takhle vyvádět, až se budou za pár měsíců rozvádět (statisticky vzato se rozvede skoro každé druhé manželství a nemusí u toho ani troubit, či si dávat do trumpety).
Minulý rok byl v tomto ohledu zvláštní.
Zatímco já jsem oslavil patnáct let od svatby, řada našich známých se rozvedla. Z každého rozvodu zůstala jakási pachuť, nejen u mě, ale vlastně i u nich. Vůbec na mě poslední doba působí tak, že věrnost je něco jako šafrán, kterého je - inu jako šafránu.
Snažil jsem se mnohokrát najít odpověď na otázku, proč se rozvádějí, co jim přestalo vyhovovat, nebo jakou šťavnatou budoucnost před sebou mají. Bojím se, že i když půjdou až na konec světa, vždy naleznou to stejné a nakonec možná zjistí, že tak dlouho vybírali, až nakonec přebrali.
Možná jsem ale jen staromódní, možná už se věrnost nenosí.

Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce.
Přísloví 3:3

Věrný muž má mnoho požehnání, ale kdo se žene za bohatstvím, nezůstane bez trestu.
Přísloví 28:20


B21