Mám rád humor a tak bych se dnes rád podělil o jednu anekdotu, kterou jsem slyšel někdy v roce 1993.
Praha, třicátá léta na Malé Straně. Nedělní odpoledne v tiché uličce s kavárnou.
V kavárně sedí u stolku u okna rabín, katolický farář a evangelický kněz a mastí mariáš.
Ulicí prochází četník a protože je hraní hazardních her zakázáno nejen v neděli, vejde dovnitř, aby nastolil řád a zákonnost.
Jako první se obrátí na evagnelického kněze.
"Bratře faráři, jdouce ulicí, všimnul jsem si, že zde s přáteli hrajete karty. Je to pravda?"
"Ale kdeže, bdělý četníku! Jaképak karty. My tu spolu hovoříme o věcech teologických... Ale nehněvám se na Vás, děláte dobře svoji práci."
Četník si posune helmu ze zpoceného čela a obrátí se na katolického faráře.
"Důstojnž otče, vždyť i Vás jsem viděl, kterak tu s pány hrajete karty. Cožpak nevíte, že je to zakázané?"
"Příteli, kdepak karty. Hovořili jsme zde o vážných duchovních otázkách. Ale teď jděte v pokoji dále po své službě a modlete se Zdrávas Maria a Otčenáš, abyste příště neobviňoval slušné občany bez příčiny".
Zoufalý četník si podrbe kokrhel na přílbici, povytáhne opasek a obrátí se na židovského rabína.
"Rebe, vy mi ale nezapřete, že jste hrál karty!"
Rabín se na něj podívá a s úsměvem odpoví:
"A mohl byste mi milý příteli říct, s kým jsem ty karty asi tak hrál?"
TAJEMSTVÍ VÍTĚZNÉHO ŽIVOTA
před 7 lety