Pro řadu z nás je neděle důvodem k depresi, podobně jako poslední 
den dovolené, nebo týden před výplatou. (Pamatuji si, že kdysi pro mě bylo důvodem k depresím spíše pondělí, to když v tehdejší Československé televizi vysílali pravidelný Bratislavský pondelok, tedy většinou naprosto depresáckou televizní inscenaci.)
den dovolené, nebo týden před výplatou. (Pamatuji si, že kdysi pro mě bylo důvodem k depresím spíše pondělí, to když v tehdejší Československé televizi vysílali pravidelný Bratislavský pondelok, tedy většinou naprosto depresáckou televizní inscenaci.)Mohl bych se zamýšlet nad tím, jak neradostné vyhlídky mám ať už já, či celá naše společnost letos před sebou. Mohl bych si opět vzpomenout na Ing. Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka, Stranu Zelených, ekoteroristy, veřejnoprávní média, co si dělají, co chtějí. Mohl bych být kousavý, jízlivý.
Ano, to bych všechno mohl.
Ale já jsem se rozhodl, že nebudu. Naopak, budu pozitivní. Budu myslet na to, že letos bude lepší rok, než který byl ten minulý. Budu se těšit, že konečně dostanu kytaru, kterou jsem si objednal loni. Budu se těšit, že nám třeba letošní dovolená neproprší tak, jako ta minulá. A třeba budu letos pro své okolí užitečnější, než jsem byl v minulých letech.
Těm, kteří i přes toto skálopevně věří, že dříve bylo lépe a už bude jen hůř, bych rád řekl, že úplně stejně se na život dívali i lidé před několika tisíci lety v době krále Šalamouna. Jaká byla jeho odpověď na tyto nářky?
Neříkej: „Čím to je, že dny dřívější byly lepší než tyto?“ To není moudré, ptáš-li se na to. (Kniha Kazatel, 7:10)
