Možná - stejně jako já - často projíždíte Letovice a možná jste si - stejně jaké já - všimli, že zámek na skalním ostrohu už není, co býval. Do kraje září a tyč
í se jako hrdá žlutá stavba, dokonce bych napsal, že září jako zlatý valoun. No a možná jste si také všimli nějakého poutače, který vás k návštěvě této památky evropského, co evropského... SVĚTOVÉHO významu zve. Věřím tomu, že řada lidí podlehne. Podlehnul jsem také a minulou neděli jsem s rodinou vyrazil na výlet.
í se jako hrdá žlutá stavba, dokonce bych napsal, že září jako zlatý valoun. No a možná jste si také všimli nějakého poutače, který vás k návštěvě této památky evropského, co evropského... SVĚTOVÉHO významu zve. Věřím tomu, že řada lidí podlehne. Podlehnul jsem také a minulou neděli jsem s rodinou vyrazil na výlet.Cesta k zámku není nijak složitá a jako znalec místních zkratek jsem to střihnul kolem eldéenky, kdysi nemocnice postavené zámeckými pány. Zaparkovali jsme až za branou, nedaleko od pokladny, v tomhle horku se hodí každý krok. U pokladny jsme zaplatili celkem rozumné vstupné (tedy rozumné v případě, že by se uvnitř něco nacházelo - něco znamená cokoliv jiného než to, co tam je) - 60 Kč za dospělce a 40 Kč za dítě.
"Se vstupenkami si zajděte na nádvoří, tam je průvodce. On vám vše vysvětlí a pak si půjdete sami." Informace od pokladní zněla zajímavě.
Na nádvoří skutečně seděl nějaký pán, který nám během deseti minut svými slovy a opravdu velmi neformálně převyprávěl obsah min
ulých osmiset let v historii zámku a popsal nám, kudy půjdeme a co kde uvidíme. Vzhledem k tomu, že místností ke zhlédnutí je zde 76 jsme skončili u třetí...
ulých osmiset let v historii zámku a popsal nám, kudy půjdeme a co kde uvidíme. Vzhledem k tomu, že místností ke zhlédnutí je zde 76 jsme skončili u třetí...Nebudu se rozepisovat nad tím, co jsme viděli z historie a co nás zaujalo. Pravda, moc toho nebylo a spíše zbylo jakési zklamání. Spíše bych se rád podělil o to, co jsme viděli doopravdy. Staveniště. Nepořádek. Odpadky. Starý, vysloužilý nábytek z let padesátých a šedesátých. Rozbité klavíry. Obraz Zápotockého, Husáka a Masaryka. Spoustu starých knih. Suť.
Na jednu stranu obdivuji odvahu současného majitele, se kterou se pustil do rekonstrukce zámku. Na druhou stanu zdvihám obočí nad drzostí, s jakou je prohlídka staveniště prezentována jako "Mimořádná prohlídka". Udivuje mě maloměšťácký pseudoluxus apartmánu pro novomanžele uprostřed rumiště.
Jsem tvrdý? Ne, jsem realista. Možná, že méně je více. Možná že kdyby majitel postupně zpřístupňoval jednotlivé místnosti a třeba zde vybudoval nějakou logickou expozici, byl bych spokojen více, než když mi imitace průvodce sdělí, že mobiliář rozkradli lampasáci a obyvatelé Letovic, kteří ho pochopitelně nevrátí.
Jenže v tom případě by asi majitel nikdy nevydělal na rekonstrukci. Když budu počítat, že zámek v sezóně navštíví 500 platících návštěvníků denně, tak to je při průměrném vstupném 50 korun pěkných pět-a-dvacet tisícovek a za sezónu to bude jistě víc než půldruha milionu. Kdo zámek viděl potvrdí, že je to zoufale málo k tomu, aby se rekonstrukce vůbec někam pohnula.
Jen dodám, že restauraci jsme nenavštívili, neboť zdejší pohostinství je pro nás zpovykané měšťáky příliš drahé.
