pátek 10. července 2009

Konec tankového vojska?

Dnes prošla zpravodajstvím informace, že naše vláda v přechodu hodlá zrušit tankové vojsko. Nechám stranou fakt, že z kdysi silného odřadu nám zůstala pouze parodie v podobě jednoho praporu (30+1 tank). Tankové vojsko obecně v současné době, kdy většina vedených válek probíhá asymetricky, neprožívá dobré časy. Toto bojové vozidlo sice disponuje jak velkou palebnou silou a rozhodně nadstandardní balistickou ochranou osádky (ve srovnání s ostatními pozemními prostředky), ale je velké, těžké a drahé, což ekonomové neradi vidí. Proto dnes nachází v bojových misích lepší uplatnění spíše lehké kolové transportéry.

V této souvislosti musím zašpičkovat: "Proč by naše armáda měla zrušit jen tankové vojsko?" Proč nezrušit i ostatní jednotky a nenechat si jen protichemickou rotu v Liberci, polní lazaret v Hradci Králové, bigoše z Prostějova, majora Šebrleho a zadarmo drahý generální štáb na kulaťáku? Stejně jsme aliancí tlačeni k tomu, abychom žádné vojsko neměli a byli plně závislí na USA (tento trend jde bohužel napříč Evopou).

Tabulkově může mít naše armáda 868 tanků (což je více, než může mít např. Británie), těch 30 kusů v Přáslavicích s ostrou životností v boji do 15 minut, navíc zcela nekompatibilních s ostatními aliančními vojsky (přinejmenším těmi významnými) je stejně jen parodie na armádu. Od počátku modernizace T-72 jsem zastával názor, že bychom měli tanky koupit nebo pronajmout z Německa nebo Belgie, kde bylo a je k dispozici dostatečné množství tanků Leopard A5 a Leopard A6, které jsou - bez urážky - podstatně lepší, levnější a s dostatkem náhradních dílů jak Evropě, tak i v misích. Luxus vlastních tanků si v Evropě dovolí pouze Itálie (Fiat) + možná nějaká zkorumpovaná postkomunistická republika. Všechny ostatní země se své výrobky snaží nabídnout i ostatním (Británie - Challenger, Francie - Le-Clerc, Rusko - T-94).

V době míru vnímají politici armádu jako něco přežitého a zbytečného. Běda, když pak jde do tuhého - a s tímto přístupem do tuhého půjde velmi rychle. Osobně toto rozhodnutí vnímám velmi negativně a to nejen proto, že jsem s tankovým vojskem spojil i svůj život. Je to dle mého rozhodnutí krátkozraké, nezodpovědné a naše budoucnost mi dá za pravdu. Naši spoluobčané jsou dodnes determinováni zradou Dr. Beneše v roce 1939 a toto rozhodnutí tomuto pocitu rovněž nepřidá.

PS: všude se píše o přáslavickém praporu s třiceti tanky. Kam se poděl ten třicátýprvý?

Zdroj obrázku