Pomník obětem 1. světové války - Pohodlí

Pomník obětem 1. světové války v Pohodlí.

Hodinky Yeslam

Na rozdíl od svého bratra Usámi není Yeslam bin Ladin až takový budižkničemu. Yeslam vystudoval design a nyní se kromě produkce kabelek, slunečních brýlí a parfémů věnuje rovněž produkci hodinek, což je o něco užitečnější trávení volného času, než kempování jeho bratra.
Původně chtěl Yeslam produkovat pod značkou Bin Ladin, ale po 11. září celkem logicky předpokládal, že tato značka by měla na některých trzích problémy (na druhou stranu by to byl na jiných trzích celkem trhák, otázka je, jestli se mu v USA prodá tolik hodinek, aby to vyvážilo potencionální popularitu značky BL v arabském světě). Budiž tedy, Yeslam zvolil pro označení svých hodinek svoje křestní jméno (křestní...? on ječ pokřtěný...?), což ve stylizované podobě nevypadá vůbec špatně.
Ačkoliv Yeslam splňuje většinu podmínek pro fashion značku, v pravém smyslu slova jí asi není. Do kategorie módních hodinek by je řadila produkce ostatních tretek (viz http://www.yeslam.ch/). Na druhou stranu vysoká cena (více než 10.000 USD), diamanty i kvalitní provedení (včetně modelu s tourbillionem) je řadí mezi soliterní modely pro movité zákazníky.

Foto hodinek z http://www.yeslam.ch/, foto Yeslama bin Ladin zde

Prim Sport od MPM Quality

Kdysi jsem se zmínil, že bych si v tomto designu dovedl představit novodobé Prim Sport. Určitě by jim to slušelo víc, než co nabízí Elton jako PRIM Sport Q 41, které se mi osobně zrovna dvakrát nelíbí. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že si MPM Quality při vší té rétorice o luxusních hodinkách a Czech Made, trochu naběhnul na vidle. Jak jinak máme vnímat lapsus, jakým je fotografie na webu, mající za úkol propagovat Prim Sport s automatickým kalibrem "Prim 1612 D" (ve skutečnosti se jedná o čínský strojek SeaGull ST-16).

Ale k věci. Na stránce propagující Prim Sport (model RSG44-WHITE-1) je zveřejněna fotografie, kterou jsem si sem vypůjčil. Jsou na ní designově neurážející a líbivé hodinky (číňani tento typ hodinek umí, zkušenosti nabrali na výrobě fejků Rolex, Omega apod.), sice nikterak originální, ale proč ne. No a na propagační fotografii, se kterou se někdo musel vybabrat, je lapsus v podobě zcela uhnutého datumu. Nejen, že datový věnec nelícuje proti okénku, ale i potisk jde tak nějak "šejdrem", jednička a čtyřka nejsou zcela rovnoběžné.

Druhý lapsus je označení 17 Jewels na ciferníku. Číňan ho asi bezrozmyslu okopíroval z původního modelu Prim Sport (kalibr 68), protože tento strojek má kamenů 21.

Včera jsem se zmínil o majstrštyku, který se podařil PR oddělení MPM Quality tím, že vsunuli svoje logo coby sponzora pořadu před pořad věnovaný konkurenční značce Prim Manufacture 1949. Dnes je musím naopak zepsout, protože takovéto hodinky bych si určitě nekoupil.

Post scriptum: rozmohl se nám tu nešvar, kdy výrobci označují překupované hodinové strojky vlastním popisem. Sice tím možná neznalé zákazníky navnadí a možná se jim podaří i vzbudit dojem (podvrženého) luxusu, ale určitě to není zcela fér. Jenže jak by pak výrobci (a tím nemyslím jen MPM Quality) obhájili svoji reklamštinu o "luxusních" hodinkách s "precizními" strojky, když by se profláklo, že je kupují za několik dolarů kus z Číny. To se týká i "renomovaných" značek, jako je Timex, Invicta etc. Z řady vyčnívá snad jedině Timefactors, kteří u modelu Precista PRS-5 přiznávají čínský kalibr SeaGull ST-19, ovšem v tomto případě se jedná v podstatě o skoro původní Venus 175, který SeaGull vyrábí na lince, kterou odkoupil po ukončení výroby tohoto kalibru ze Švýcarska a který se liší jen v nepatrných detailech). Ono to zatím funguje i u Swiss Made značek, které se rády ohání tradicí pomalu až do padesátého kolena, ale ve skutečnosti (skoro) všichni montují do hodinek identické strojky ETA/Valjoux, v lepším případě Sellita. Více jsem o tomto tématu napsal zde.

Fotografie hodinek pochází odtud
Fotografie strojku se sundaným rotorem a plastovou distanční vložkou pochází odtud

Pomník npor. Adolfa Opálky v Ořechově (Telč)

Pomník věnovaný parašutistovi npor. Adolfu Opálkovi v Ořechově (Telč). Opálka byl členem neúspěšného výsadku Operace Out distance. V noci ze 27. na 28. března 1942 byl společně s Ivanem Kolaříkem a Karlem Čurdou vysazen nedaleko tohoto místa.Později se s Karlem Čurdou připojil je skupině Silver A a stal se velitelem všech parašutistů na území protektorátu Čechy a Morava. Podílel se na přípravě atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha (Operace Anthropoid), později se ukrýval kryptě pravoslavného kostela v Praze na Resslově ulici, kde se po hrdinném boji proti obrovské přesile zastřelil. Ve VHÚ na Žižkově jsou uloženy jeho osobní věci, včetně svetru s průstřely z posledního boje.

Pomník obětem 1. světové války - Ostopovice

Pomník padlým v 1. světové válce v Ostopovicích.

Srp a kladivo byly symbolem Rudé armády

O tom, co se děje kolem vojenského hřbitova v Brně - Králově Poli jsem tu už psal. Z pomníku padlým rudoarmějcům se stal fackovací panák i politická děvka ve službách některých "politiků". Už tehdy jsem poukazoval nejen na to, že se jedná o vojenský hřbitov, ale že srp a kladivo jsou nedílnou součástí znaku Rudé armády. Jako vždy, tak i v této kauze se vyrojila řada historických expertů, kteří s jistotou tvrdili, že srp a kladivo tam nemá co dělat, protože to nenašli ani na Google, ani na Wikipedii. Tento názor se stal jediným politicky korektním a tolerovaným názorem nejen na radnici MČ Brno - Královo Pole, ale přejímají ho i jiní politici, míněno přespolní.

Dnes jsem obdržel dokumenty, které dokazují, že srp a kladivo byly od roku 1922 součástí oficiální symboliky Rudé armády.

Jak jsem již několikrát uvedl, celý problém tohoto pomníku leží v roku 1968. Proč bychom ale měli trestat osvoboditele z roku 1945 za něco, co o 23 let později spáchali jejich synové?

Post scriptum: stále pokračují práce na rekonstrukci seznamu vojáků, kteří jsou v Králově Poli pohřbeni. Pod slovem rekonstrukce myslím dokladování každého jména, které je uvedeno v archivu MČ Brno - Královo Pole (a o jehož existenci nemá radnice ani potuchy, jinak by nemohla tvrdit, že žádný seznam neexistuje), včetně hodnosti, data a místa narození, jednotky a data a místa úmrtí včetně informace o žijících příbuzných (v roce 1945).

Za zde zveřejněné dokumenty děkuji přátelům.

Kterak MPM vypálil Eltonu rybník

Když nedávno Česká televize vysílala pořad Retro věnovaný hodinkám Prim, na začátku naskočil obrázek s informací, že sponzorem pořadu je MPM Quality. Já vím, že běžný divák, jehož pohled na svět není deformovaný tikotem hodinek, si takového detailu ani nevšimne, ale pár chronomaniaků to zaregistrovalo a nadzvedlo.
Proč?
V minulosti existoval soudní spor o značku Prim. V tomto sporu vystupovaly dvě společnosti, které si na ni dělaly nárok - Elton z Nového Města nad Metují (tedy původní Prim, byť po transformacích a privatizacích a všem tom balastu devadesátých let) a společnost MPM Quality, což je (opět po transformacích etc.) Chronotechna Šternberk. Nechci tu rozebírat soudní při, už o ní bylo napsáno dost. Trvala velmi dlouho a lidově řečeno ho vedení Eltonu prokaučovalo z vlastní hlouposti (značku Prim si nárokovali na základě jakési neproplacené faktury, tedy jako "vzájemný zápočet" - ty mi fakturu nezaplatíš a já si za to nechám značku Prim). To už je dnes jedno, soud případ uzavřel a značku přidělil MPM.
Pořad Retro se ovšem nevěnoval budíkům, keré se vyráběly v Chronotechně, nýbrž náramkovým hodinkám z Nového Města nad Metují. A zde je zakopaný pes. MPM a Elton jsou dnes konkurenti v boji o zákazníka, jedni používají značku PRIM a druzí "Prim Manufacture 1949". Prase se v tom nevyzná, natožpak zákazník.
A tady se MPM Quality podařil majstrštyk - do pořadu o konkurentovi vpašovali svoje logo a potenciální zákazník tak získal pocit, že MPM jsou ti, kdo vyrábí "ty primky".
Co na tom, že nejsou.