O bohatství

Hovoří-li křesťané o bohatství, nejčastěji zmiňují pasáž z Matoušova evangelia:

"Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království" (Matouš 19:24, srovnej Marek 10:25 a Lukáš 18:25; CEP).

Je to pravda a já sám si na to nejčastěji vzpomenu, když vidím výpis z mého bankovního účtu. Přesto bychom neměli propadat pocitu vítězství, protože ani zoufalý stav mého bankovního účtu není jízdenkou na cestu do Božího království, stejně jako bohatství není automaticky jejím opakem. Ostatně na majetku není nic špatného, je-li s ním zacházeno moudře.
I když to není vždy lehké, usiluji ve svém nitru o naplnění vyznání Pavla, o které se podělil ve svém listu Filipským:

"Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost. Ve všem a do všeho jsem zasvěcen: být syt i hladov, mít nadbytek i nedostatek" (Filipským 4:12; CEP).

Chtěl bych se na bohatství podívat i z jiného úhlu. Může se stát, že při setkání s opravdu majetným člověkem můžeme mít v srdci touhu se mu vyrovnat, mít stejné možnosti jako on a možná i stejné pravomoci - to v případě, že je v moci postavený. Ostatně v tomto nemusíme chodit daleko, vždyť který z mužů by nedokázal dobře poradit např. trenérovi fotbalové reprezentace nebo předsedovi vlády. Vždyť i každý prostý voják nosí ve své torně maršálskou hůl.
Co však o takových lidech soudí Boží slovo?
Pro odpověď tentokrát sáhnu do Starého Zákona, konkrétně do Žalmů:

"Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání. Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek. Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce. Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc, i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků." (Žalmy 62:10-13; CEP)

Zde vidíme, že urozenost člověka, jeho společenská důležitost je jen iluze. Pamatujme na to, protože Bůh měří všem podle toho, jaké skutky konali a ne podle toho, jak tučné bankovní konto měli.

Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. Filipským 3:7, CEP