Dnes jsem na internetu zaregistroval informaci, že Sony Ericsson přišel se dvěma ekologickými modely svých mobilů. Výrobce se tak zařadil vedle Samsungu, který již jakýsi bambusový zázrak taky nabízí a do prodeje chystá modrý telefon se solárním nabíjením. (Rejpnu si, neboť jsem starý a pamatuji Nokii 1611, která měla rovněž solární panel, a to - považte - v roce 1999. Takže zase taková bomba novinka to není.) Popravdě je mi zcela jedno, jestli mám manuál uložený v paměti, nebo na papíru. Manuály nečtu. Dokonce mě ani nezajímá, kolik CO2 ušetřím, když půjdu pěšky, nebo kolik metanu vyprdím, když si dám zelňačku. Dokonce i ten solární článek oželím. Co bych však ocenil ze všeho nejvíce a co je evidentně nesplnitelné (při současném marketingovém modelu výroby rychleobrátkových spotřebních mobilů) je, aby mi mobil vydržel alespoň čtyři roky bez toho. Tak, jako blahé paměti T39 či K750. A tyhle marketingové bláboly o ekologii (když stejně za rok skončí v popelnici jako nefunkční křáp), tyhle fakt neberu.
Při pátrání po možnostech OS Android jsem zapátral taky po způsobu synchronizace kontaktů a kalendáře. Výsledek byl velmi překvapující, nejen že to jde, ale jde to zdarma a nejen u Androidu, ale i u Windows Mobile. Možná si teď klepete na čelo, protože přece každý správný uživatel počítače v něm má kompletní sbírku "open source" programů typu MS Office, Adobe Photoshop, Pinnacle Studio či AutoCad. Asi nejsem správný uživatel, protože nekradu. Pro Android je řešením synchronizace s adresářem v Gmailu, ale nejen to - úplně stejně lze synchronizovat i Windows Mobile, a to nativně, bez jakéhokoliv dodatečného software! Stačí jen v Active Sync (v PDA) nastavit server (položka "Configure server") m.google.com, zadat svůj email (nikoliv přihlašovací jméno!) a heslo a vše fičí jako na drátkách. Kosmetickou vadou může být, že PDA toto spojení nazývá jako Exchange server, ale to je jen detail. Jedinou nevýhodu pocítí lidé stižení strachem z Google, protože svůj adresář dají všanc tomuto gigantovi. Ale i zde platí totéž, co třeba i u facebooku - všeho s mírou, všeho s rozumem. Proto ani já na google neukládám např. telefonní číslo prezidenta. Jednoduše proto, že ho neznám.
Vkládám sem dva zajímavé linky na mobilní produkty. Trošku v návaznosti na včerejší snění o Motorola Droid vkládám zajímavou stránku o Androidu (tedy zaujala mě) a rovněž zajímavé povídání o tom, co musí podstoupit naši chudáčci mobilní operátoři, aby mohli prodávat mimo jiné aj telefóny (iPhone pro ty, co nerozumí legraci).
Nejsem geek a většinou mě technické novinky nechávají chladným až apatickým (pokud mi je ale někdo vnucuje, mohu být agresivní). V obecné rovině bych řekl, že mě už nebaví číst mnohasetstránkové manuály jen proto, abych nějaký idiotský telefon dokázal zapnout, vložit kontakt do adresáře a poslat SMS. Buďto je výrobce inteligentní a vytvoří produkt se snadným ovládáním, nebo ho přenechám s láskou jiným. Zvláštní sortu ovšem tvoří přístroje francouzské, kdo pamatuje telefony Alcatel s nelogickým ovládáním a návodem formátu A3, dá mi jistě za pravdu, že to možná je přístroj s - ehm - francouzskou elegancí, ale zcela nepoužitelný pro běžné použití. Totéž platí i pro francouzské automobily, které mají takové specificky francouzské vlastnosti, kdy občas něco nefunguje, aby to v zápětí zase fungovat začalo a pro změnu přestalo fungovat zase něco jiného... Vrcholem je asi Renault, který zaměstnal nějakého idiota jako designéra a celá jedna generace aut pak trpěla výstřelky jako např. negativní sklon zadního okna apod. (Podobného experta mají i ve Škodovce. Všimli jste si, že odrazy od zadního okna mají tendenci oslňovat řidiče za ním jedoucího bez ohledu na polohu slunce či roční období?) V poslední době ale začínám přicházet na chuť přístrojům z Google Android. Vlastně ani nevím proč, mobilní telefony od Sony Ericsson mi plně vyhovují (i díky My Phone Explorer) a v autě raději používám jednoúčelovou navigaci. Možná je to už předzvěst stařeckého třesu a touhy vyrovnat se mladším. PDA jsem kdysi hodně používal, měl jsem jak iPAQ, tak celou řadu Palmů a nyní mám HTC Artemis, sice už potlučený, ale funkční. Něco ty přístroje mají do sebe a něco jim chybí. Často jsou nevyzpytatelné jako Tajemný hrad v Karpatech, ale zároveň svým způsobem přátelské a mohou býti dobrými pomocníky. Tedy Artemis díky pomalému procesu ne, byť se po upgrade na WM6 znatelně zrychlil. V kontaktech jsem měl přes 1200 údajů a jenom nastartovat tuto aplikaci zabralo kolem 10 vteřin, vyhledávání bylo pomalé, občas se některé údaje nezobrazili - např. emailová adresa jedné kolegyně se pravidelně nezobrazovala v outlooku, ačkoliv tam byla zadaná. Před lety přišel na trh iPhone a popravdě musím uznat, že nasadil laťku vysoko. Pravda, je to Apple, takže žádný velký zázrak po stránce technologie, ale lidem se líbila snadná ovladatelnost, design, GUI, prostě uchvátil. Říkám to nerad. Sebou nese podivnou licenční politiku výrobce, což je monopol jako vyšitý, co Apple neschválí, to prostě neexistuje. Windows Mobile jen ztěží dotahují a podle prezentace verze 6.5 sice nativně obsahují prstové ovládání, ale hlouběji v menu to bez stylusu nejde, a to díky kapacitním displejům doslova. Opět jsou tam titěrné rozbalovací lišty, na které uživatelé lemtají tlustými prsty. Nedořešené. Jedinou v současnosti zajímavou alternativou je podle mě Google Android. Ano, Google vzbuzuje hodně emocí, hodně negativních emocí. Jenže jeho vyhledávač je nejlepší, jeho prohlížeč Chrome je nejrychlejší, jeho webová galerie Picasa (+ free editor do PC) jsou imho rovněž nejlepší a když si usmyslel, že na trh uvede mobilní platformu, která tyto služby prováže, bylo zaděláno buďto na velký propadák, nebo na úspěch. A podařilo se mu skoro nemožné. Nejen, že se prosadil na obsazeném trhu, ale podařilo se mu to přímo excelentně. Tím, že se jedná o platformu a nikoliv přístroj (hardware a software od jednoho dodavatele) jako u iPhone, se Google otevřel celý velký vesmír výrobců hardware (v čele se Samsungem a HTC) i početná komunita vývojářů. Dnes se k Androidu hlásí nejen HTC a Samsung, ale rovněž Sony-Ericsson, LG, Toshiba a v nedávné době Motorola. Motorola je podivná firma, která slavila úspěchy hlavně na americkém trhu. Co si budeme nalhávat, američané jsou divní. Telefonují, ale neposílají SMS (proto první verze iPhone toto pořádně neuměli). Motorola jako tradiční americký výrobce znala svůj trh a nikde jinde (s vyjímkou některý jednotlivých mobilů, např. RAZR) nebyla moc úspěšná. (V posledních letech ale nebyla moc úspěšná ani doma, kde ji převálcovala budoucí jednička na trhu, korejský Samsung. Taky znáte pořekadlo korejec na konec?) To se ale možná změní s nástupem Motoroly Droid, resp. Milestone, což je evropský název pro totéž. Uvnitř tepe výkonný hardware, navenek je nový Android 2.0. A v dodávaném stojánku by mi mohl přístroj posloužit jako hezký budík. No a teď si jen počkám, kdy a za kolik bude dostupný i na našem trhu.
Když nevím, co roupama (což se mi přihodilo dnes ráno, neboť v kuchyni to vypadalo jako na Václaváku), vymýšlím po čem nic. Dnes jsem se v této slabé chvilce rozhodl, že se podívám na zoubek svému PDA. Napřed jsem měl trochu problém ho najít, potom jsem ho chvíli resuscitoval a nakonec jsem se i odhodlal i za cenu toho, že přijdu o všechna data. I když jich bylo dost, zase tak moc jsem je nepotřeboval. Loni jsem v rámci nějaké hypersuper nabídky od T-mobile koupil za pusu MDA-III (nebo jak se to jmenuje, v podstatě je to HTC 3300 Artemis), ve kterém běhali jejich (customizované, tedy pořádně dodrbané a zpomalené) Windows Mobile 5. Po chvíli hledání na webu jsem (u Mgr. Hulána, přiznávám) našel návod na upgrade systému na WM 6 (sice varianta od britského dusíku, ale svižná a hlavně po dalších úpravách navenek decustomizovaná) a protože jsem zařízení stejně nepoužíval, prubnul jsem to. Ne vše se mi podařilo na poprvé, ale podařilo se. Výsledek stojí za to, protože kromě lepšího ovládání je systém opravdu výrazně rychlejší.
