m pokus a současně jsem si obléknul jak původní 5600, tak i nové výroční 5525. Výsledek stojí za pozornost, protože výroční model je výrazně masivnější (taky má dvojitou sponu a protože je výroční, tak zlatou) a působí daleko více krabicoidně.Mimochodem - ta tlačítka na modelu 5525 vzbuzují dojem snadné ovladatelnosti, ale musím říct, že mi to přijde hodně stejné. Levé horní tlačítko (Casio je označuje jako A) je i zde utopenější a guma se musí hodně promáčknout, aby se stisklo.
o nebylo dost, tak do třetice všeho dobrého! Objednal jsem Casio G-Shock MUDMAN G-9000-3V. Gillius by mohl mít radost, tyhle hodinky už nejsou hranaté, zato zelené s inverzním displejem. Tož uvidíme, jak budou vypadat naživo.
hvíle, bav se...! Na každoroční hrátky v moři mě doprovází vodotěsné plastové pouzdro, ve kterém mám pár ojro na zmrzlinu, kapesníky (aby nic nerachtalo), mobil (pro všechny případy, i jako foťák) a klíč od letního bytu. Pouzdro se mnou bylo pod vodou mnohokrát a vždy bylo vše v pořádku. Až letos se stalo něco, co moji důvěru v plastickou hmotu opět silně narušilo. V průběhu koupání jsem musel pouzdro otevřít - pro rejpaly dodám, že na břehu a suchýma rukama - a v tom byla možná ona zakopaná fena. Doma jsem totiž zjistil, že obsah pouzdra je kompletně rozmočený (ojra jsou naštěstí plastová), což nejvíce odnesl můj telefon. Ono to mělo i své výhody, člověk ho nemusel mít zapnutý, ale rozhodně to naštve. Takže jsem byl až do konce dovolené bez founu a dnes jsem si koupil nový. Opět Sony Ericsson. Opět jsem neměl odvahu koupit nic jiného.
byl důvod, proč jsem si tyhle digitálky koupil (i když jsem jinak samozřejmě zapřisáhlý odpůrce jakékoliv časomíry, která běhá na baterky). A protože jsme se jel rachtat do moře, kde je hodně, ale opravdu hodně zvířeného písku (jezdím do Itálie, nikoliv do Chorvatska, protože chorvatské válečné zločiny mě opravdu odrazují a navíc nesnáším masovou přítomnost občanů stejného - tedy tohoto - státu na jednom místě). Jak obstály Casia? Jak jinak, než dobře. Ve vodě do nich nenateklo (na rozdíl od vodotěsného pouzdra, ve kterém se utopil můj Sony-Ericsson K770), na vaření těstovin jsem využil minutku a v den odjezdu mě dokonce měl vzbudit zabudovaný budík (což neučinil, neboť jsem se probudil sám).
